Žiju v Bruntále už 51 let a pokračuji ve šlépějích svého táty, kterého znal snad každý rodilý bruntalák. Ve městě nebyla ulice, ve které by nevykopal plynové nebo telekomunikační vedení. Pokračuji, stejně jako on, ve výkopech, které jsem rozšířil o komplexní zemní práce. Vedu rodinnou firmu s 10 zaměstnanci (včetně svého syna i zetě), kteří garantují vysokou kvalitu naší „kokyovské“ práce.
V Bruntále jsem se narodil a rozhodně nemám v úmyslu město opustit. Mám ho totiž rád a na své město jsem pyšný. Trápí mě však současná problematika soužiti mezi Romy a rodilými bruntaláky. Roky byla bezproblémová. Chodili jsme spolu do školy, kroužků a hráli si na hřištích. Obytná náplavová zóna „kasárna“ však za několik let vytvořila situaci, kterou hodně bruntaláků odmítá a hází najednou všechny bruntálské Romy „do jednoho pytle“.
Mým snem je vrátit se zase k poklidnému soužití všech obyvatel Bruntálu.